české srdce
                                             
Urážlivé komentáře mým jménem? Neexistuje! Ověř
IP adresu Jak ji zkontrolovat? - tu klikni na návod,
túúú túú
                                     Chceš design? piš i do posledního článku klidně ;)
Labanda ©


NÁVŠTĚVNÍ KNIHA  Hraj si s kočičkou ;-)
- zdroj mých obrázků - CHAT ONLINE stránek

Piškůtek

23. března 2014 v 19:05 | Labanda © |  ♥ mé povídky
Ahoj všem jsme dvě kočičky Levička a Majklinka, ale dnes vám nebudeme vyprávět o nás, nebo náš osud je docela normální, nic moc zajímavého nás nepotkalo si obě dvě alespoň myslíme. Ale chceme vám vyprávět o Piškůtkovi o našem předchůdci,o kterém často slyšíme naší podnájemnici vyprávět se smutným hlasem.
On totiž zmizel a ona věří, že žije a je šťastný. Věří jednomu krásnému příběhu, který jednou
dostala darem od přítelkyně (najdete ho na tomto odkaze http://agrrr.blog.cz/1101/vse-nejlepsi-labi)
Když si ho dnes kvůli našemu vyprávění po dlouhé době přečetla, opět jí dojal a ronila želví slzy.

Venčila Lady naší ochránkyni a kamarádku, která jí vlastně na Piškůtka upozornila kňučením. Tak se šla podívat do trávy co to ta Lady tam našla a proč tolik kňučí. A byl tam malý asi 3 měsíční kocourek s velkými nádherně modrými kukadly. Určitě miminko jedné ze zahradních polodivokých koček, o které se starala.
Byly dvě a byly dost nedůvěřivé a plaché. Tak jim alespoň nechala postavit zahradní domeček, který vystlala starou dekou a kam jim dávala misky s jídlem a mlíčkem. Párkrát ho totiž s nimi zahlédla hrát si na zahradě.
Ale s kocourkem bylo něco v nepořádku, ležel a kňoural. Tak se na něj pořádně podívala a chudáček měl na obou zadních packách strženou kůži až na kost a maso. Letěla pro Tondu, který s ní v té době žil, aby jí opatrně pomohl vzít ho domů. Začal být nervozní, říkala si, že asi lidi vůbec nezná, tak jim nedůvěřuje.

Vlastně to jméno Piškot mu dal Tonda, když mu o něm něco říkala a on jí odpověděl, myslíš toho Piškota tam.
Se jí to pojmenování tolik zalíbilo, že mu tak začala říkat. Zavolala sestře jestli by jí s ním neodvezla k paní doktorce.Tak s ním hned jely. Paní doktorka i s její sestřičkou byly obě dvě unesené z jeho očí, že krásnější ještě neviděly. Doktorka i sestřička si všimly že ty rány jsou rovnoměrné, jako, kdyby někdo chtěl stáhnout Piškůtka za živa z kůže. Doktorka se zeptala jestli si ho chce naše podnájemnice nechat, nebo ho má utratit.
Jasně, že si ho nechá a že ho společně vyléčí. Dostal antibiotika a i injekce antibiotik domů (toho se ujala sestra podnájemnice, nebo podnájemnice nesnese pohled na injekce). A tak nastala doba plná převazů, mazání speciálního bahýnka na nožičky a kontrol u paní doktorky.
Prvního převazu se musel ujmout Tonda (nájemnice nezvládla pohled na ty nožičky). Ale nastal velký stres pro Piškůtka, vypadá to, že paní doktorka se v diagnóze nemýlila, protože Piškůtek měl šílený strach z Tondy a z jakéhokoliv vysokého kluka, s kterým přišel do kontaktu. Naprostý amok a vzpírání se. I strach v jeho očích prozrazoval, že to není samo sebou.Tak ještě tentýž večer podnájemnice učinila rozhodnutí a překonala sama sebe, rozhodla se ujmout převazů sama. Aby ho ještě zbytečně tím nestresovala. To už proběhlo v naprostém klidu, od ní si nechal bez obav a bez vzpírání se nožičky namazat a převázat obvazem. Ani nepotřebovala něčí asistenci, aby byl klidný a nechal si zranění převázat. Tonymu musela Piškůtka držet, aby se vůbec nechal od něj ošetřit. To jí přesvědčilo, že opravdu mu to musel někdo udělat! Nějaký kluk. Několik týdnů no byly z toho měsíce, se Piškůtek léčil a na podnájemnici a její rodinu si zvyknul. Dokonce jak slyšel, že jde venčit Lady, sedl si pod okno a šíleně mňaučil. Slyšela ho ven a slyšela i její maminku, jak Piškůtka utěšuje, že se vrátí. Dokonce si začal po měsíci i hrát, sice při běhání trošku kulhal a začala mu dokonce růst nová kůže i srst. Podnájemnice měla totiž obavy, že mu bude to maso i kousek kosti vidět nadosmrti, netušila, že to blátíčko je tak zázračné, že naroste nová srst. Jednou podnájemnici napadlo, že mu asi trošku chybí maminka s tetou a hlavně že ony o něm nic neví, tak když už nožičky byly docela zahojené (trošku to bylo vidět a malinko kulhal), začala ho pouštět ven. Ale toho rozhodnutí pořád lituje. První dva dny se po chvilce vrátil vždy domů, stačilo jen u dveří zavolat: "čiči čiči,Piškůtku", ale ten třetí se neobjevil, nemohla ho najít, už nikdy ho neviděla. Ani netuší co se s ním mohlo stát, sám od sebe neodešel, když na něj čekala doma teplá postýlka a plné misky dobrot,. Doufá, že ho někdo našel a myslil si, že potřebuje, aby se o něj někdo postaral, kord když to zranění bylo ještě trochu viditelné a snad je spokojený a šťastný někde jinde. Proto věří tomu příběhu, který napsala její přítelkyně a který byl pro ní největším dárkem k narozeninám, když ho tenkrát od ní dostala. Často na Piškůtka myslí a vzpomíná, jak se k ní citově krásně připoutal a ona k němu.

Nás vůbec ven nepouští, i když zvědavé jsme a obě jsme už i utekly až k domovním dveřím a vykukovaly ven, ale obě jsme si to rozmyslely otočily se a vyběhly zpět nahoru. Podnájemnice nám zkoušela dát i kšíry a vyšla s námi ven, ale obě dvě jsme si lehly a dělaly mrtvé. I když nás to tam láká, obě se bojíme, když teď víme co strašného nás tam může potkat. Ale podnájemnici poradil jeden kamarád, že nás má dát na vodítko a sednout si s námi na zahradu a né hned chodit, že po chvíli zkoumání očima budeme odvážnější, začneme se hýbat a nakonec na vodítku nebudeme hrát mrtvoly. Tak to chce brzy vyzkoušet.

Piškůtek než zmizel stačil natočit i video, jako poděkování všem co se o něj starali a drželi mu palce
(ale pozor pro ty slabší povahy, jsou tam fotografie i z průběhu léčení a není na ně příjemný pohled).
Jestli má někdo zájem se podívat: https://www.youtube.com/watch?v=Tyi41RJ5aPA


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jane Rose / SBéčko <3 / Jane Rose / SBéčko <3 / | Web | 24. března 2014 v 19:48 | Reagovat

Dojemný článek :-( .

2 Beatricia Beatricia | Web | 31. března 2014 v 18:39 | Reagovat

Je to krásný, i když smutný článek. Věřím, že se Piškůtkovi vede dobře, ať je už kdekoliv.
Chci ti vyjádřit hlubokou soustrast s úmrtím tvého bratra; byl přece docela mladý. Je mi to líto. :-(

3 Jane Rose / SBéčko <3 / Jane Rose / SBéčko <3 / | Web | 1. dubna 2014 v 10:11 | Reagovat

[2]: I mě je to moooc líto :-(

Máš krásný nový design ;-) .

4 Lofn Lofn | Web | 1. dubna 2014 v 23:11 | Reagovat

Zlatíčko,přidám se k Bee[2]: ,je mi to moc líto a dovol,abych ti projevila upřímnou soustrast.
Příběh o kocourkovi je smutný,dojemný a krásný a názorně dokládá,že jsi člověk s dobrým srdíčkem :-)

5 Vendy Vendy | Web | 1. dubna 2014 v 23:26 | Reagovat

Labi, četla jsem u Bei, co se stalo, další rána, která tě (vás) postihla, pro tvého druhého brášku to musel být hrozný šok, stejně jako pro tebe. Moc na tebe myslím. Upřímnou soustrast, Janičko.

6 Vendy Vendy | 1. dubna 2014 v 23:29 | Reagovat

P.S. příběh kocourka je moc smutný, opravdu si ho asi podal nějaký kluk, jinak by neměl z Tondy takovou hrůzu (protože Tonda pro něj představoval právě typ kluka, který s ním dělal tak šílené věci), je hezké, že jste se o kocourka tak starali a je škoda, že se takhle ztratil. Kdoví, jak to dopadlo.
Já zase nezapomenu, když mi teta líčila, jak dopadl její kocourek, brečela u toho a říkala, že na to nikdy nezapomene, veterinář mu tenkrát píchl okamžitě injekci, aby netrpěl. Některý lidi jsou tak strašný hovada, že mi zůstává rozum stát, jak něco takovýho může chodit po světě. 8-O

7 Carrie Carrie | Web | 6. dubna 2014 v 18:27 | Reagovat

Labi, opravdu dojemný příběh. Je mi to všechno moc líto. :( Věřím, že všechny holky na tebe myslí. Upřímnou soustrast.

8 Kitty Kitty | E-mail | Web | 19. dubna 2014 v 13:31 | Reagovat

Byla jsem k tobě zase přivedená soucitnými komentáři. Je mi líto všeho, co tě stíhá. Snad už je líp, přeji ti ze srdce klid v duši. Piškotek se snad neztratil a má se dobře - video mě rozlítostnilo. Proč nějaké lidské bestie dělají takové věci tvorečkům, kteří se nemůžou bránit. Děkuju vám za něho. A přeji už jen lepší zprávy a pěkné velikononoční svátky. Držím palce pro tvoji lepší budoucnost :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

love grafika team banner


Zelený koutek - předělovačka


zastavme kruté týranie!

Každá vteřina je čekání na osud.
Na osud mé naděje...
...na osud svého já...
labanda©

no coment
No Coment
Zelený koutek - předělovačka
www.weblight.cz
opičák
opičák
myš vykulená





polibek