české srdce
                                             
Urážlivé komentáře mým jménem? Neexistuje! Ověř
IP adresu Jak ji zkontrolovat? - tu klikni na návod,
túúú túú
                                     
Labanda ©


Hraj si s kočičkou ;-)
- zdroj mých obrázků

Lenka – modelka na vozíčku

11. října 2010 v 13:00 | Labanda © |  fashion
lenka

"Nejde mi o to, že se já projedu na mole jako modelka. Chci tím spojit dva stále tak vzdálené světy - svět zdravých a nás hendikepovaných," říká hvězda naší sobotní módní přehlídky Lenka.
čti v celém článku:
šipka dolu4

Modelka bez bariér

Lenku objevil hlavní stylista a režisér naší módní show Každá žena může být modelkou, kadeřník Michal Zapoměl. Dostala ho totiž jako dárek k svátku. Tedy kompletní proměnu pod jeho vedením v salonu Portrait - nový účes, líčení i výběr nových kousků do jejího šatníku. A pak přišla i nabídka stát se na jeden večer modelkou. Jak reagovala sympatická třicetiletá asistentka advokátní kanceláře, jsme se rozhodli zjistit osobně. V kavárně ve Švandově divadle. Má totiž bezbariérový přístup. Naše povídání bylo nejen o módě, rodině, dětství, ale právě i o těch bariérách. O nich ví Lenka hodně a chce je odstraňovat. Proto "jede" do naší akce s námi.

Rodina je jistota…

První, s kým konzultovala nabídku stát se modelkou, byla Lenčina sestra. SMSka, kterou zaregovala, se sice nedá úplně zveřejnit, ale v překladu znamenala: To si snad děláš legraci??? A pak následovalo: Jasně, jdi do toho! Stejně tak maminka Lenku v jejím rozhodnutí podpořila. Tak jako ve všem. Její nejbližší jsou s ní od malička, kdy u ní ve třech letech propukla nemoc, která jí, jak říká, dala pár koleček navíc.

Po škole se celá rodina přestěhovala z Mostu do Prahy, kde Lenka našla práci.

"V Mostě není práce pro zdravé, natož pro hendikepované. A mě by nebavilo sedět celý den doma. Jenže nikdo vás nechce. Jste zátěž. Zaměstnavatelé nám moc nevěří, bojí se, že nebudeme výkonní, budeme stále nemocní, vidí jen ta negativa," říká Lenka, dívka, která dokáže všechno, jen k tomu potřebuje elektrický vozíček. Má slabé ruce a ten normální bez asistence nezvládne. O psychologických testech k získání "řidičáku" na tuto nezbytnou pomůcku mluví sice úsměvem, ale ... Trvaly celý den a byly prý stejné, jaké musel dělat Lenčin tatínek na důlní bagr. Řidičák na auto je proti tomu legrace. Že by diskriminace? Lenka ale všechno bere s nadhledem.

Chyběly mi takové ty holčičí věci…

Lence to sluší. Jemné nalíčení, přirozený účes, hezky sladěné oblečení. Na nabídku obchodů si nestěžuje. Naopak. Buď využívá ty, které nabízejí velikost XS, nebo vyrazí klidně do dětského. Například Zara nebo HM nabízejí i tam trendové kousky a výhodou dětského oddělení jsou pro Lenku jednoznačně barvy. K její veselé pozitivní povaze sedí. Vypadá to, že naše modelka nemá problém s ničím.

Narodila se s takovou povahou, nebo je její přístup k životu výsledkem delší cesty?

"Do tří let jsem byla normální zdravá holčička. Pak přišla nemoc a dlouhé pobyty v nemocnicích (kde se mnou sice stále byla maminka) ze mě udělaly tiché dítě, které si žije ve svém vlastním světě. To trvalo i na prvním stupni ale na druhém přišla změna. Měla jsem skvělou třídní, která milovala děti, a pro ni nebylo nic problém. Ta mě tahala se třídou úplně všude," vypráví Lenka s tím, že do své veselé povahy prostě dospěla. "Nejtěžší období bylo dospívání. To mi došlo, že nemůžu dělat všechno, co ostatní…lyže, brusle. A chyběly mi takové ty holčičí věci, které k tomu věku patří. Ale když pak objevíte ten dospělý svět, zjistíte, že máte ty samé možnosti, jen k nim vede jiná cesta. Bude to sice jiné, ale podstata zůstane stejná.

My holky jsme všechny stejné...

Život je o tom, aby si ho člověk užil," uzavírá Lenka naše povídání a já mám pocit, že ženu, která je tak vyrovnaná a se vším spokojená, jsem ještě nepotkala. Jenže se dostáváme k tématu fotek pro článek. "Tak to bude problém. Na všech vypadám příšerně, nemám jedinou hezkou fotku," odhaluje Lenka svou typicky holčičí tvář. Nakonec se nám pro vás ale povedlo vyfotit jednu, která prošla nemilostdným sítem celé rodiny. My holky jsme prostě všechny stejné:)







 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 beatricia beatricia | Web | 11. října 2010 v 13:09 | Reagovat

Chtějí žít jako my. Musíme jim v tom snažení pomoct, protože srdce a pocity mají stejné, jako my.
P.S. Info pro zajímavost je v tvém článku Návod na kouř.

2 ilon ilon | Web | 11. října 2010 v 13:56 | Reagovat

Lenka vypadá skvěle. Musí to být strašně těžký život, kdy maličkosti jsou pro ně problémem - například cestování, nakupování, kdy nedsáhnou do vyšších regálů - no je toho moc. Proto je obdivuhodné, jak to někteří úžasně zvládají - klobouk dolů :-)

3 Jane Jane | Web | 11. října 2010 v 19:32 | Reagovat

TAK NA TUHLE PANÍ FAKT NEMÁM :-?  :-( .

4 Elísek Elísek | Web | 11. října 2010 v 20:30 | Reagovat

Zajímavý článek.... a máš u mě ohodnocený ten blog...;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Každá vteřina je čekání na osud.
Na osud mé naděje...
...na osud svého já...
labanda©

No Coment
www.weblight.cz